Kdo je rozhovorník

  1. Rozhovorník má zkušenosti s tím, že s ním někdo vedl užitečné rozhovory.
  2. Rozhovorníci rozvíjí sadu interpersonálních dovedností (vnímání, empatie, sebeovládání, zaměření na druhé, opravdovost).
  3. Lidé v rozhovoru cítí ze strany rozhovorníka pochopení, důvěru a věří, že jim může pomoci.
  4. Rozhovorníci jsou schopni navázat základní vztah v rámci rozhovoru se širokou škálou lidí.
  5. Rozhovorníci poskytují přijatelné a přizpůsobené návrhy řešení pro stav a zakázku druhého člověka v rozhovoru.
  6. Rozhovorník se stará o to, aby jeho postup při rozhovorech byl konzistentní s řešením, které druhý v rozhovoru potřebuje a chce.
  7. Rozhovorník dokáže efektivně spoluvytvářet prostor pro nalezení řešení a dokáže být věrohodný v komunikaci s druhým člověkem..
  8. Rozhovorník průběžně a bez zásahů sleduje vývoj osoby v rozhovoru v její přirozené cestě.
  9. Rozhovorník je flexibilní a přizpůsobí rozhovor, jestliže má člověk zřejmou nechuť k dialogu, nebo v řešení zakázky adekvátně nepostupuje.
  10. Rozhovorník se při rozhovoru nevyhýbá náročnému materiálu a někdy jej využívá k následování zakázky druhého.
  11. Rozhovorník komunikuje nadějně a optimisticky.
  12. Rozhovorník si je vědom charakteristik a kontextu druhé osoby v rozhovoru.
  13. Rozhovorník si je vědom svých vnitřních procesů mysli a nevkládá svůj vlastní materiál do dialogického procesu, pouze v případech, kdy je vložení záměrné a prospěšné pro zakázku druhého.
  14. Rozhovorník využívá v  rozhovorech přístupu založeného na důkazech a dohledává si ověřené postupy a zjištění týkající se tématu druhého člověka.
  15. Rozhovorník se ve své “profesi” kontinuálně vzdělává.

Tyto kvality se inspirují popisem toho, kdo je efektivní terapeut podle APA (zpracoval B. Wampold).